Články, recenze, testy

Optimalizace akustiky

V lednovém (2007) čísle časopisu Stereo&Video byl představen mimořádný zesilovač Lyngdorf TDA 2200 RP. Jde o digitální zesilovač, což není nic výjimečného, ale má revoluční modul zvukového procesoru RoomPerfekt, nejvyzrálejší systém optimalizace reprodukce v místě poslechu, integrovaný poprvé do zesilovače. Zatímco konkurenční externí zvukové procesory (japonský Accuphase DG 38, německý Ascendo DASK a Audionet MAP V2, americký Lexicon MC12, dánsko-americký TacT RSC) se téměř vždy neobejdou bez spojení s počítačem a úprav naměřených průběhů uživatelem, RoomPerfekt počítač nepotřebuje a optimální korekci provede sám!

Funkce RoomPerfekt ZÁSADNĚ mění poslech, bojuje s absolutně největším nepřítelem zvuku: zvuk v běžném obývacím pokoji je ovlivněn ze 70-80% jeho akustikou, investice do síťových filtrů, kabelů, speciálních přístrojových stojanů apod. neovlivní výsledek ani náhodou tolik, jako optimalizace akustiky. Tím, že RoomPerfekt potlačí většinu negativního vlivu akustiky, nechá vystoupit samotný záznam, vyloupnutý jako perla z mušle a vy sledujete dříve neznámé detaily, hodnotíte práci zvukařů, snadno rozdělíte nahrávky na podařené a odbyté. Protože v časopise není dost místa na podrobnější informace, dozvíte se zde něco o tom, jak nám akustika škodí, čím zhoršuje poslech a ve 2. díle poznámky z provozu zesilovače Lyngdorf TDA 2200 RP, který jsem měl tři měsíce k dispozici. Tedy dost dlouho na důkladné seznámení i vyzkoušení různých možností.

K čemu vlastně je optimalizace akustiky?
Bude pak poslech zajímavý nejen pro příznivce klasiky?

Co tím posluchač získá?
Nejslabším článkem při reprodukci hudby je akustika běžné poslechové místnosti. Rozdíly kmitočtových charakteristik, které vzniknou průchodem celé reprodukční aparatury, včetně reprosoustav, jsou v podstatě, oproti vlivu poslechové místnosti, zanedbatelné. Prostor, kde převážná většina z nás poslouchá oblíbenou hudbu, využíváme více k jiným účelům než k poslechu. Většinou není nijak významněji upravován, a proto je jeho vliv na reprodukovanou hudbu spíše negativní. V našem životním prostoru bývá jaksi “navíc” instalována (často drahá) aparatura a reproboxy stojí často tam, kde “nejméně vadí".

Proto bývá mnoho zákazníků zklamáno při pořízení především nových reprosoustav, kde je vliv akustiky největší: dlouho je vybírali, poslech v hifi-studiu potvrdil jejich přednosti – a náhle doma je výsledek nedobrý, často horší než s původními boxy. Na vině bývá neviditelná akustika, o které je vhodné alespoň něco málo vědět.
Akustika tvoří celý obor, zabývá se velmi komplikovanými a složitými jevy, vyjádření jejich vztahů a souvislostí vyžaduje množství znalostí a skutečně náročné matematické operace. Není třeba studovat tlusté učebnice (akustika se vyučuje na vysoké škole), postačí věnovat čas několika základním možným problémům a pokusit se je omezit.

1. předpokladem je vhodně zařízená místnost, která nemá příliš velký dozvuk (neměl by přesáhnout 0,4 až 0,5 s). K tomu postačí větší koberec, čalouněná sedací souprava, závěsy na oknech plus pár obrazů na stěnách, police s knihami, stojan s CD a větší pokojové rostliny. Prakticky vše již máte, tedy žádné nutné investice, nebo jen pár tisíc.

2.další věcí jsou stojaté vlny, tedy rezonance místnosti. Ty určují její rozměry, samozřejmě s tím nelze nic dělat, informace o nich však může pomoci při výběru reproboxů – jednoduše tím, že výběr omezíte na typy, které alespoň nevykazují zdůraznění pásma, kde se soustředí nejvýraznější rezonance místnosti. Dle vzorečku f = (c/2 x L) x 1,2,3 vyjde pro rychlost zvuku 343 m/s a místnost s rozměry 5 x 4 x 2,5 m rezonance pro: délku 5 metrů – 34, 69, 103 Hz, šířku 4 m - 43, 86 a 129 Hz a výšku 2,5 m - 69, 137 a 206 Hz. Vidíte, že je zde jedna frekvence zastoupená dvakrát, to v praxi znamená: právě zde bude velmi výrazné zdůraznění tohoto kmitočtu, takzvaná rezonanční špička, může dosahovat klidně 20 i 25 dB. Bohužel není vzácné, že místnost vykazuje na jedné frekvenci – nebo dvou velmi blízkých (např. 65 a 70 Hz) – tak silné zdůraznění. Možná někoho napadne možnost využití ekvalizéru, s ním také lze část kmitočtového pásma utlumit. Ne, ani s použitím (studiových) třetinooktávových grafických ekvalizérů s regulací až 32 pásem nebude snaha o vylepšení zvuku úspěšná. Každá z 10 oktáv - představující kmitočtový rozsah 16 Hz až 22 kHz - je přitom rozdělena na 3 pásma. Přesto ani takto úzká pásma nejsou totiž dostatečně přesná pro utlumení (či zesílení), množství špiček či propadů v kmitočtové charakteristice, především se při zesílení/utlumení 1 pásma částečně ovlivní (amplitudově i fázově !!!) i obě sousední. Teprve moderní digitální technika a výkonné čipy DSP (Digital Signal Processor), které jsou navrženy pro zpracování zvuku a lze je naprosto přesně naprogramovat, to skutečně umožnily.

Poznámka: Některé AV receivery také nabízí funkci korekce akustiky, nejdále pokročila firma Yamaha s možností manuálního nastavení parametrického ekvalizéru jednotlivých kanálů. Takto vybavené receivery určité zlepšení přinesou, ale nejde je srovnávat s externími korektory, které jednak stojí násobky celého receiveru, provádí „pouze“ korekci, jsou to specialisté.

Často bývá špička ještě vzájemně posunutá mezi L/P kanálem. Tento časový posun dosahuje maxima mezi 20 a 60 Hz, kde lze naměřit rozdíly až 30 dB! Jistě se ptáte, proč má i v tomto pásmu časové sladění L/P bedny souhlasit, když víme, že právě basy se šíří všesměrově a nedá se určit jejich zdroj (této výhody využívají subwoofery: pro stereo i surround stačí jeden). Poslech hlubokých basů s neupraveným časovým průběhem je méně konkrétní, stereoobraz celkově mírně rozostřený, jakoby plaval nebo stál na kaši, která se trochu chvěje. Upravený zvuk (modul RP nejen vyrovná kmitočtovou charakteristiku, ale zvládne i zpoždění signálu například pravého reproboxu) vyniká transparencí, pevnými konturami a mnohem lepší stabilitou a lokalizací. Zpěvák sice i předtím zněl ze středu, ale pokud jste chtěli přesně určit jeho pomyslné místo, bylo asi 30 cm na obě strany od osy. Před úpravou máte pocit jako při pohledu do špatně seřízeného dalekohledu, pak se zpěvákovo místo zpřesnilo na nějakých 5 cm (velikost úst) do stran od osy. Dříve bylo pod hudbou přítomné jakési tiché hučení či bublání, které není přímo slyšitelné, ale po přepnutí na upravenou ukázku ucho ihned tento chybějící “neklidný spodek" registruje.

3. největší možnosti zlepšení/zhoršení poslechu uživatelem nabízí umístění reprosoustav v místnosti. Měly by stát pokud možno k ose pokoje symetricky a tak, aby například na jedné straně nebyla velká otevřená knihovna (je velmi vítaná, ale spíše za místem poslechu) a na druhé straně okno či dveře se sklem. Cílem je mít podobné tlumení odražených kmitočtů. Proč? Důležitá je doba, za jak dlouho dorazí k uchu první výrazný nepřímý/odražený zvuk po přímém. Z výzkumů vyplývá, že pokud je tato doba kratší, než 5 milisekund, což odpovídá prodloužení dráhy zvuku o 1,7 metru, bude mít nedobrý vliv na lokalizaci zvuku, posluchač uslyší tzv. fantomový obraz – tedy zvuk přichází jakoby z virtuálního reproboxu, ne ze skutečného. Tento jev hodně závisí na frekvenci zvuku, proto se při poslechu hudby rychle jeho účinek mění, posluchač má dojem, jako kdyby nějaký nástroj putoval prostorem, navíc se změnou tónů je slyšet více a za chviličku méně nahlas. Proto by neměl odstup reproboxu k bočním i zadním stěnám být menší než 85 cm (85 x 2 = 170), což málokdo dodrží. Velkou roli hraje též vzdálenost poslechového místa od reproboxů. Čím dále od nich posloucháte, tím větší roli hraje akustika. Výzkumy a měření u stovek posluchačů doma prozrazují, že na obvyklém poslechovém místě (3 až 4m) je poměr zhruba 75 až 80% odražené energie a jen 20 až 25% se podílí přímý zvuk.

Jaká je ideální vzdálenost?
Rozhodně blíže k bednám, záleží též na jejich rozestupu.
Akustika užívá výraz poloměr difusního pole, je to vzdálenost, kde je vliv místnosti 50%. Jednoduše se zjistí dle vzorečku ld = 0,057 x druhá odmocnina zlomku 6V/T, kde V je objem místnosti v m3 a T průměrný dozvuk z nesměrového zdroje zvuku, zde použijete hodnotu 0,4 s, která odpovídá normálně zařízenému pokoji s kobercem, sedací soupravou, záclonami a závěsy na oknech. Pro pokoj s 50 m3 vyjde ld = 1,56 m.

To znamená, že při vzdálenosti posluchače od reproboxů více než 1,5 až 1,6 metru už převažuje nepřímý zvuk, odražená akustická energie. Ve vzdálenosti 1,5 metru od reprosoustav téměř nikdo poslechové místo nemá, ale zkuste třeba 1,8 m. Pokud nebude L bedna příliš daleko od P (ne více než 2 m, aby nebyl stereofonní obraz roztržen), zaznamenáte skoro jistě velké zlepšení. Ubude „basů“ – ve skutečnosti právě rezonancí místnosti – poslech se stane méně únavným, uslyšíte mnohem více detailů. Nejen u vážné hudby nebo jazzu, funguje to vždy, i u rockové, taneční, diskotékové hudby.

Také je možné si akustické úpravy nechat udělat od odborných firem, ale není to levná záležitost (50 tisíc korun stačit nebude) a hlavně se při jakékoli změně v pokoji (výměna 1 kusu nábytku či posunutí o půl metru jinam) nebo umístění reprobeden či jejich výměně musí provádět nové měření a často další úpravy (a to nebude zadarmo). Modul RoomPerfekt samozřejmě z naprosto akusticky nevhodné místnosti skvělou neudělá, ale u normálního pokoje získáte výrazné zlepšení.

Jak se pozná, co bude vlastně lepšíÍ?
Cílem všech možných úprav a “vylepšování" akustiky v poslechové místnosti je pokud možno vyrovnaná kmitočtová charakteristika obou reprosoustav v místě poslechu, bez velkých fázových změn a hlavně s minimálními rozdíly mezi kanály. Při optimálním postavení reproboxů v místnosti, která nevykazuje velké akustické nedostatky, by měl posluchač získat dojem, že od boxů přichází co nejméně zvuků, hudební pódium přesahuje rozteč boxů a má jistou hloubku, dá se určit, který nástroj byl blíže a který dále od mikrofonu i v předozadním směru. Zpěv bude lépe srozumitelný, snadněji uslyšíte jednotlivá slova.

Poznámka: Ovšem pozor, záleží hodně na samotné nahrávce! Je-li mikrofon umístěn v bezprostřední blízkosti zpěváka či nástroje, bude hudba vycházet přímo z reprosoustav. To je v tomto případě normální. U většiny nahrávek klasické hudby nebo akustického jazzu však mikrofony snímají i akustiku nahrávacího studia. O výsledku – záznamu hudby – rozhoduje především pečlivý výběr vhodného studia, mikrofonů, umístění hudebníků i mikrofonů. To vyžaduje nejen zkušenosti zvukových mistrů, ale i čas pro nalezení optimální vzdálenosti mikrofonů od zpěváků/nástrojů. A čas je drahý, pronájem studia stojí nemalé peníze. Proto ne každá nahrávka dopadne na jedničku, výborné musíte hledat: vysokou úroveň si udržují již léta disky od DG (Deutsche Gramofon), Telarcu, Reference Recording, Chesky i Supraphonu.

Pokus o vyjádření popisu změn po korekci
Není nad osobní zážitek, vlastní poslech, kdy si můžete ověřit, zda se autoři podobných článků úplně nezbláznili nebo mají “netopýří uši" a slyší něco, co ostatní vůbec nevnímají. Zajel jsem kdysi na seminář do Německa, kde předváděli účinky digitálního korektoru akustiky TacT RCS (předchůdce modulu RoomPerfekt). Poslechová místnost byla asi 30 m2 velká, s tlumicími panely na stropě a částečně i bočních stěnách. Reprodukční řetěz byl natolik dokonalý (CD přehrávač Wadia 850 a koncový zesilovač Pass X 350), že spolehlivě vyloučil vliv elektroniky na výsledný zvuk: různé postupně zkoušené reprosoustavy stály asi 3 m od sebe, k bočním zdím zbývalo nejméně 2 m a k zadní stěně asi 2,5 m, poslouchali jsme ve vzdálenosti 3 - 4 m. K dispozici byly ukázky různých hudebních žánrů vynikající technické úrovně. Vliv akustiky místnosti by byl jistě menší, pokud by se poslouchalo blíže, ale pro názornost demonstrátoři zvolili toto umístění. Pomocí dálkového ovladače šlo korekce zcela obejít a střídavě poslouchat původní a upravený signál. Cílem ukázek bylo, mimo jiné, posouzení, jak se úpravy projeví při použití různých reproboxů.

1. ukázka reprodukce – připojeny byly malé kvalitní stojanové soustavy Dynaudio 1.3. Rozdíl ihned slyším: upravený zvuk zní přesněji, s rychlejšími basy, hudba měla více plasticity a věrnější zobrazení velikosti nástrojů. Například neupravená akustická kytara má zdůrazněné basy a proto moc velké tělo. Zde bylo nutné potlačit přenos nízkých frekvencí pod 45 Hz. Po korekci objemově hlubokých tónů ubylo, zato zněly pevněji, měly lepší kontury. Také lokalizace se mírně zlepšila.

2. ukázka reprodukce - větší sloupový model, Dynaudio 3.3. Zde bylo nutno omezit přenos basů pod 30 Hz. Rozdíly byly více nápadné než u malých boxů, neboť velká soustava s dvojicí basových reproduktorů přenese objemově více basů a jde do větší hloubky - paradoxně to ale napáchá více škody. Výrazná změna upraveného signálu: pocit větší dynamiky, její rozšíření. Lokalizace nejen přesnější, ale snadněji bylo možné sledovat i hloubku prostoru.

3. ukázka reprodukce - velké dvoudílné soustavy Audiodata Elance, kde v 1. sloupu (zakloněném dozadu) jsou měniče pro střední pásmo a výškáč a ve 2. sloupu jsou čtyři stejné basové reproduktory, průměr 20 cm. Dle výrobce zvládnou 22 Hz/-3 dB, pokles však byl nastaven na 24 Hz. A přestože již předchozí ukázka měla velmi blízko pomyslnému hifistickému nebi, zde kralovala po úpravě pravá high-endová nirvána. Zato neupravený signál zněl v přímém porovnání až vysloveně špatně, zdál se být nehomogenní, vyšší basy příliš zdůrazněné, s nevyrovnaným středním pásmem. Překvapení o to větší, že místnost měla akustické obklady a běžný obývák má pravděpodobně akustické vlastnosti horší. Vysvětlení je jednoduché: na grafu bylo vidět, že rozdíly úrovně mezi L/P kanálem dosahují v pásmu 48 až 60 Hz 22 dB a časový posun dokonce 13 ms! Hluboké basy vyzářené s tak velkou energií už neškodí, ale přímo sabotují celkový dojem z reprodukce. Tyto velké bedny vyžadují jednoduše velkou místnost. Po úpravě ale zkrotly, zklidnily svůj superdynamický projev a dostavil se vzácný pocit: konečná, lepší už to nemůže být, protože se to dotýká živého hraní. Prostor, dynamika basů, doznívání jednotlivých tónů, úžasná spojitost, “jednopásmovost" reprodukce, do hloubky dobře prosvětlená scéna, no krása.

Na předchozích řádcích jsme se zmínili o neblahém vlivu akustiky na reprodukci zvuku, který ovlivní výsledek ze 70 až 80 procent. Proto je vhodné alespoň nějaká opatření udělat, vliv akustiky snížit, neboť zcela potlačit v místnosti nejde. V místě poslechu dochází buď k zesílení nebo zeslabení zvuku na určitých frekvencích, podle toho, v jakém poměru k vlnové délce přímého zvuku je délka dráhy odraženého zvuku. Představte si vliv složitých mnohonásobných odrazů jako 3D kulečník, koule se odráží od stropu i podlahy, k dostatečnému útlumu akustické energie dochází až po několika stech až tisících odrazů!

Snadnou představu, jak velký podíl akustika na reprodukci má, nabízí porovnání poslechu hudby na obvyklém místě poslechu a následně lepšími sluchátky (zhruba s cenou 5-6 tisíc korun, modely od specializovaných firem jako AKG, Beyerdynamic, Sennheiser; pozor na outdoorové modely – např. Koss Porta – které zdůrazní nízké kmitočty, mají vyšší zkreslení, proto nedoporučuji). Rozdíl propastný, sluchátka na vině nejsou, nýbrž bohužel právě vliv akustiky.

Můžete si nechat poslechovou místnost akusticky upravit, ale nejde o levnou záležitost (60 tisíc korun stačit nebude), ovšem při jakékoli změně v pokoji (výměna jednoho kusu nábytku či posunutí o půl metru jinam) nebo umístění reprobeden či jejich výměně se musí provádět nové měření, často další úpravy a to nebude zadarmo. Na problém lze jít také z druhé strany - neupravovat místnost, ale pozměnit původní signál tak, aby byl potlačen vliv akustiky místnosti. Snahy o zlepšení akustiky úpravou signálu ještě před vstupem do zesilovače dovedly některé výrobce elektroniky již dříve k vývoji a nabídce digitálních korekcí.

Lyngdorf - přístroj, který nám umí pomoci.
Dánský odborník Peter Lyngdorf se tomuto problému věnuje intenzivně od roku 1991, byl spoluvlastník americké firmy TacT, která digitální korektory akustiky nabízí již 14 let. Pohybuje se v hifi businessu přes 30 let, spoluzakládal mj. NAD, šéfuje firmě Dali a umí sestavit vynikající tým vývojářů pro ambiciózní projekty. Se zkušenostmi a dostatkem nových nápadů založil nedávno v Dánsku vlastní firmu Lyngdorf Audio, spojuje pokroková řešení se snadným ovládáním. Stereofonní zesilovač TDA 2200 RP obsahuje modul RoomPerfect (RP), který samozřejmě z naprosto akusticky nevhodné místnosti skvělou neudělá, ale u normálního pokoje získáte výrazné zlepšení. Realizoval jednoduchou, přesto geniální myšlenku: korekci akustiky lze provádět efektivně pouze digitálně, upravený signál je škoda převádět do analogu a pak zesilovat běžným koncovým zesilovačem. Proto zvolil digitální zesilovač, ovšem výtečný, mírně zjednodušenou variantou aktuální verze Millennia. Světově první digitální zesilovač splňující nároky audiofilů s názvem Millennium uvedla na trh firma TacT v roce 1998 především Lyngdorfovou zásluhou, o kvalitách svědčí fakt, že se stále vyrábí a patří k absolutní špičce. Který jiný highendový komponent si uhájí výsadní postavení tolik let při stále sílící konkurenci?

Zatímco konkurenční procesory (japonský Accuphase DG 38, německý Ascendo DASK, Audionet MAP V2 či T+A PD1200 R nebo Isophon Coronado, americký Lexicon MC12 a Perpetual Technologies P.1A, dánsko-americký TacT RSC) se téměř vždy neobejdou bez spojení s počítačem a vyžadují úpravy naměřených hodnot uživatelem (k optimálnímu nastavení potřebuje rozsáhlé znalosti a zkušenosti), RoomPerfect počítač nepotřebuje a optimální korekci provede sám.

Manuál na 40 stranách velmi dobře a názorně (s obrázky zobrazených údajů na displeji) uživateli vše vysvětlí, snadno pak nastavíte všechny funkce. Oproti běžným zesilovačům jich nabízí totiž mnohonásobně více. TDA 2200 může fungovat jako srdce pokročilého audiosystému.

Z klíčových vlastností jmenujme:
• Upgradeovatelnost na vyšší modely
• Přednastavení počáteční hlasitosti při zapnutí přístroje
• Přednastavení maximální úrovně hlasitosti (vhodné pro uživatele s malými dětmi)
• Popis jednotlivých vstupů podle použitého zdroje signálu
• Nastavení vstupní citlivosti jak pro všechny digitální, tak i pro analogové vstupy
• Ovládání přístroje z vašeho PC pomocí rozhraní RS 232
• Možný upgrade firmware přes PC a tím zajištění aktuálně dostupných funkcí
• D/A převodník u základní verze TDA2200+
• A/D a D/A převodník u verze TDA 2200 ADC
• Možnost úpravy zvuku přes PC pomocí software Lyngdorf DSP (TDA2200+)
• Export upravených křivek, časů a filtrů do předvoleb přístroje
• Individuální nastavení korekcí zvuku (TDA2200+)
• 6 přednastavených korekcí zvuku podle charakteru nahrávky (TDA2200 RP)
• Manuální nastavení dělících kmitočtů (crosover) pro aktivní režim reprosoustav
• Nastavení vzájemných úrovní mezi hlavním výstupem a výstupem Pre Out
• Nastavení časových posunů mezi hlavním výstupem a výstupem Pre Out
• Pre Out je možno nastavit jako fixní výstup
• Odfiltrování basové složky do výstupu Pre Out (vhodné pro subwoofer)
• Nadefinování až 8 poslechových míst a uložení do předvoleb přístroje (TDA2200 RP)
• Možnost propojení více zesilovačů a definice ovládání (MASTER, SLAVE)
• V příslušenství měřící mikrofon Lyngdorf a stojan (TDA2200 ADC RP)
• Nastavení intenzity osvětlení displeje a automatického vypínání
• Univerzální dálkový ovladač

TDA 2200

DSP
dovolí velmi flexibilní využití - nahradí výhybku v reproboxu a přemění ho na aktivní, nebo řídí reprodukci sestavy 2 satelitů + 2 separátních wooferů. Přesto je ovládání příkladně jednoduché, nepotřebujete připojit ani počítač, ani televizi. Během nastavení i měření vás provádí praktický průvodce, dává pokyny a zobrazí dosažený stav na displeji zesilovače. Zde jsou mimochodem zúročeny znalosti tří desítek let praxe v oboru, všimněte si, že podobně intuitivní a mimořádně dobře promyšlené ovládání komponentů je společným rysem příslušníků high-endu.

Zesilovač
poutá pozornost velikým ovladačem hlasitosti, vůbec se nezdá, že ukrývá v ploché skříni výkon 2 x 375 W pro impedanci 4 Ohmy. Jenže pracuje digitálně, to znamená s mnohem větší účinností než analogové zesilovače, produkuje o 75% méně ztrátového tepla. Velká péče se věnovala síťovému zdroji, není zde použit spínaný typ, nýbrž klasický toroidní transformátor 650 VA. Je ve skříni pružně uložen a tak dobře zatlumen, že prakticky není slyšet jeho bručení, to není u tak výkonných (analogových) zesilovačů běžné. Síťový zdroj má k dispozici kapacitu filtračních kondenzátorů 55.000 mikroF. Pomáhá též při regulaci hlasitosti, ta je řešena neobvyklým způsobem. Řízení hlasitosti je mimořádně důležité, často se stává, že zesilovač uplatní své výborné schopnosti jen v malé části celkového rozsahu nastavení. Nejde o žádný nový problém, vyskytoval se u klasických zesilovačů s potenciometrem, existuje i nyní u digitálních modelů. Cílem je, aby zesilovač pracoval i při nižších úrovních hlasitosti s plným rozlišením, aby zůstal zachován původní dynamický rozsah nahrávky. Běžně se totiž stává, že se snižující úrovní klesá i rozlišení a dynamika. Hlasitost u TDA 2200 se nastavuje s krokem 0,1 a v rozsahu 100 dB, je rozdělena do 3 oblastí: pod úrovní 62 dB se úroveň tlumí pomocí DSP – mezi 62 a 88 dB se mění napájecí napětí síťového zdroje – 88 až 99,9 dB je signál zesilován v DSP. Při poslechu běžných CD jsem měl nastavenou hlasitost mezi 50 a 65 dB, u audiofisky produkovaných disků (které působí vždy nižší úrovní záznamu, ale ve skutečnosti mají vyšší dynamiku, což ale znamená nižší průměrnou hlasitost) byla úroveň nastavena mezi 60 a 75 dB. To v praxi znamená, že ani u běžných disků nemusel DSP signál příliš zeslabovat, proto ucho neregistruje nižší rozlišení.

Poznámka: Možná si vzpomenete na některé špičkové CD přehrávače s digitálním řízením výstupního signálu, ke kterým lze zapojit přímo koncový zesilovač (například Wadia, Teac a další). V jejich manuálu se dočtete, že hranice registrování nižšího rozlišení leží zhruba u -20 dB.

Zesilovač neslouží jen pro digitální zdroje signálu (nejde jen o CD, nabídka je již bohatší, leckdo má doma PC, CD či MD rekordér, nebo poslouchá koncerty z DVD stereo, ale s PCM signálem, či přijímá kromě TV i rozhlas ze satelitu či DVB-T) ale nebrání se ani analogovému signálu. Ten musí převést na digitální, převodník je velmi povedený, používá rozlišení 96 kHz/24 bitů. Protože úroveň signálu z různých zdrojů může být značně odlišná, umožní zesilovač u každého z analogových vstupů zeslabit úroveň o 6 dB, aby nebyl přebuzen ADC. Velmi chvályhodné, bohužel podobnou pomoc jsem viděl jen u hodně drahých surroundových procesorů Lexicon MC12, Parasound C1 a Theta Digital Cassablanca. Čerstvě zdigitalizovaný i původní digitální (44,1-48-96 kHz) signál PCM je převeden na jednotných 96 kHz/24 bit. K dalšímu omezení jitteru slouží druhý sample rate konvertor, převzorkuje již jednou upravený signál (96 kHz/24 bit) na kmitočet 390 kHz, poté vstupuje do modulátoru - srdce zesilovače. Ten převádí digitální signál PCM (Pulse Code Modulated) na PWM (Pulse Width Modulated), velikost každého PWM vzorku je definována šířkou jeho impulsu. Koncový stupeň je buzen PWM signálem, již zesílený PWM signál přechází na analogový průchodem přes pasívní filtry, tvořené cívkami na feritových jádrech. Zesilovač nemá obvody zpětné vazby k vyrovnání nelinearity, obtížné v situaci, kdy je na reproduktorových výstupech analogový signál a vést ho zpět do digitální oblasti. Proto musí být linearita zajištěna bez zpětné vazby a lví podíl na tom má dokonalý modulátor.

RoomPerfect
Nejdříve je nutno zjistit akustické vlastnosti poslechového prostoru. To znamená změřit energetickou odezvu testovacích signálů v místnosti (signály generuje přímo vlastní zesilovač TDA 2200 RP) zvlášť pro levý a pravý box. Průvodce měření na displeji, vyzve umístit stojan s mikrofonem nejprve na poslechové místo. Potvrzením na DO se ozve měřící signál. Jde o 2 soubory složených sinusových signálů: pro pásmo 20 až 350 Hz padesát kmitočtů, pro zbývající rozsah 350 Hz až 20 kHz je použito 71 kmitočtů. Vyhodnotí se hlasitost odezvy testovaného vzorku a průvodce sdělí, že je měření „OK“ nebo je signál příliš nízký či vysoký – podle potřeby jej upravíte regulátorem hlasitosti. Měřící signál 1. souboru se ozývá z levého boxu 25 vteřin, následuje 5 vteřin pro druhý soubor. Poté pokračuje identické měření pro pravý box. Zesilovač měření vyhodnotí a na displeji se objeví stav výsledku měření. Pokud vše proběhlo v pořádku, na displeji se objeví „OK“. Poté průvodce na displeji vyzve uživatele k přemístění mikrofonu na jinou pozici v poslechovém prostoru.

Lyngdorf chce větším počtem měřících míst vyloučit možnou chybu, pokud by mikrofon stál právě v místě s potlačenou amplitudou rezonance místnosti či naopak. Systém tak získává více informací o opravdovém zvukovém charakteru poslechového prostoru a proto dokáže přesněji vyhodnotit potřebné korekce pro úpravu.

Poznámka: Na profesionálním přístupu k měření poznáte seriózní snahu o získání reálných údajů o akustice konkrétní místnosti. Porovnejte s praxí u AV receiverů, které snad kromě Denonu a jeho nového procesu Audyssey MultiEQ-XT a Lexiconu (RV8 a MC12) sbírají data pouze z místa poslechu, což nemůže stačit.

Systém přesně identifikuje jednotlivá měřící místa (ze zpoždění signálu), z naměřených hodnot si vytvoří obraz o rozložení zvukové energie v poslechové místnosti. Je vhodné umístit v doplňujících měřeních mikrofon v rozdílných výškách, ne stále v úrovni uší posluchače. RoomPerfect potřebuje pro dostatečné poznání akustiky místnosti (90%) změřit alespoň poslechové místo a 3 až 4 další pozice v akustice. Získané množství informací ukáže po každém měření displej v % (RoomKnowledge). Připojený vrstvený graf názorně ukazuje, jak dochází s každým dalším měřením ke zpřesnění údajů o charakteru akustické odezvy poslechového prostoru. Černá křivka znázorňuje poslední 9. pozici měření s výsledkem rozpoznání akustiky na 99%.

Z průběhů vyplývá, že pro dostatečně přesnou korekci, je nezbytně nutné „nakrmit“ systém údaji minimálně ze čtyř měření (cca 90% ).

Lyngdorf dodá kromě měřícího mikrofonu i potřebný stojan (velká pochvala !).

Jakmile systém vyhodnotí znalost na 90%, oznámí uživateli: měření lze ukončit, nebo pokračovat dále až k hodnotě 99%. Mně skutečně pro dosažení 90% 4 měření stačily, vše trvalo cca 15 minut. Později jsem přidal další a sledoval, kolikrát se musí měření provést, než dosáhnu cíle, tedy 99%. Bylo třeba dalších 6. Jakmile získá systém 90%, automaticky navrhne vhodné korekce (nastaví na desítky kritických frekvencí velmi přesný parametrický EQ, event. zpozdí signál reprosoustavy, která je i jen o pár cm méně vzdálena, než druhá) a provede optimalizaci: jednak globální charakteristiky a též pro zadaná poslechová místa.

Zásadní změnou proti konkurenci je optimalizace nejen pro místo poslechu, ale i pro celou poslechovou místnost. Tato operace trvá necelou minutu. V připojeném grafu můžete vidět frekvenční průběh před korekcí akustiky a po zařazení modulu RoomPerfect:

Možná máte stejnou zkušenost s optimalizovanou akustikou v poslechovém místě: pokud se měří pouze v jediném bodě, často stačí, aby posluchač posunul hlavou jen o 10 cm, v ten moment se poslech podstatně změní k horšímu. To se vám ale s RP nestane, systém má v paměti mnohem více údajů z minimálně čtyř míst měření. Opětovné měření místnosti v různých bodech, vyloučí náhodnou chybu nešťastně umístěného mikrofonu a dokáže přesněji pojmout všechny problematické kmitočty generované samotnou místností.

Globální korekce poskytne příjemný nový zážitek: jistě jste si všimli a zvykli na situaci, kdy musíte během poslechu opustit své (ideální, sweet spot) místo. Původní vyvážený poslech se rychle mění v závislosti se vstáváním a pohybem posluchače – např. dále od boxů či blíže k jednomu z nich. Zkuste si to pomalu, zcela jistě změny budete vnímat! Největší z nich je asi potlačení stereo-efektu: když budete stát blíže k jedné z beden, vzdálenější uslyšíte slabě nebo vůbec. S nastavenou globální korekcí tento jev nastane později, proto reálně zajistí dobrý poslech pro 2 i 3 posluchače vedle sebe, což normálně nejde, ani u záznamů 5.1. Užitečná je možnost přidat další místa poslechu, celkem jich můžete mít osm! RP dokáže optimalizovat akustiku pro každé jednotlivé místo, uživatel tam musí jen postavit mikrofon, zadat pro RP, že jde o další poslechové místo. Systém provede 1x měření a sdělí, pod jakým číslem paměti (vyvolá se dálkou, tlačítkem 1-8) bude uloženo. Báječné je, že další místa lze zadat kdykoliv po počátečním měření, klidně i za měsíc.

Poté můžete uklidit mikrofon a vychutnávat nebývale přesnou a čistou reprodukci. Protože nejsou všechny CD nosiče zdaleka smíchány ideálně, přidal Lyngdorf 6 velmi sofistikovaných frekvenčních průběhů, které v jistém slova smyslu mohou nahradit tradiční korekce zvuku, či potlačí ostré sykavky (oblast presence kolem 3 kHz). Tyto pevně nastavené filtry posluchač volí dálkou, pohodlně si vybere, zda se některý k přehrávané hudbě hodí.

Poslech
Pro začátek doporučuji vyřadit RP z činnosti (bypase – na displeji je zobrazeno BP) a věnovat pozornost jen zesilovači, respektive souhře ADC (u analogových signálů) s digitálním zesilovačem. Reprodukce je sebevědomá, probíhá s nadhledem, ale ve smyslu, že se nemusí zesilovač namáhat. Nejde o ležérnost, naopak slyšíte pečlivé soustředění na strukturu hudby, snadno sledujete hru jednotlivých nástrojů ať u rockové skupiny, smyčcového kvartetu nebo symfonického orchestru. Pokud má hudba tah, groove, rytmická sekce důraz či přímo nářez (W. Trout), vše uslyšíte v míře přebohaté. Uplatní se výkon zesilovače, v dynamických špičkách pravděpodobně poznáte novou tvář nahrávek. Nebo jste už doma měli k dispozici výkon 2 x 375 W? Ozvučit domácí či zahradní párty je pro TDA 2200 RP snadný úkol. Na rozdíl od mnoha silných kolegů je vhodný i na noční poslech, se sníženou hlasitostí. Celkový obraz nahrávacího prostotu ani umístění nástrojů v něm nevykazuje změny. Po aktivaci funkce RP náhle slyšíte změny, velké změny. Ne jako by jiný zesilovač, ale máte pocit, že vás přesunuli přímo do nahrávacího studia (kde bývají nákladné akustické úpravy). Stěny vašeho pokoje zmizí, reproboxy se posunuly směrem k vám, možná na vzdálenost 1 až 1,5 metru. Poslech se přiblíží sluchátkovému, nyní vám neunikne žádný detail, přitom zvuk není rozdroben na detaily, naopak je homogenní, zaplní rovnoměrně prostor mezi boxy, navíc přesahuje jejich rozteč, rozšíří ho i do hloubky, jednotlivé nástroje či hlasy jsou lépe separované, hráči jakoby stojí dál od sebe. Poslech skladeb Beatles v podání 4 zpěváků bez doprovodu je více než poučný. Na hlasech – a nejlépe bez doprovodu - snadno odhalíte nepřirozené zabarvení, počínající zkreslení či komprimaci při dynamických špičkách. Nic z toho se nekoná, hlasy zůstanou čisté i při vytočené hlasitosti (limitující bude kvalita reproboxů). Hudba získá pevný základ, hluboké tóny jsou přesné a rychlé, což vzhledem k výkonu zesilovače nepřekvapí. Lehce rozpoznám jednotlivé hlasy Bee Gees a jejich rozmístění v prostoru během vícehlasých pasáží. Zpěvákům souboru Concerto Italiano dobře rozumím, absolutně otevřené samohlásky a + o neuslyšíte moc často. Široká paleta barevných nuancí smyčcových nástrojů u Vivaldiho i saxofonů a trombonů Holmanova bandu ukáže rozdíl mezi high-endem a hifi. Pozoruhodná schopnost TDA 2200 RP reprodukovat rozdílnou akustiku nahrávek Horowitzova Steinwaye dokazuje, že Lyngdorf má vysoké rozlišení, neklesá výrazně ani při tichém poslechu. RP ukázkově předvede jemné odstíny tónů různých smyčcových nástrojů, bohatý rejstřík zvuků činelů (T.Williams - desítky možností dle úhozu paličkou), u dobrých nahrávek přirozenou akustiku a dozvuk místa nahrávky.

Reprodukce více než obvykle čistá svádí ke zvyšování hlasitosti, díky funkci RP není doprovázena nepříjemným duněním, který unavuje. Efekt RP působí i u nahrávek zpěvaček s malou doprovodnou skupinou (např. S. Horn), vnímáte pročištění zvuku, jako pohled z okna, které pak někdo otevře. Dobré nahrávky nejen dokáží, že vidíte zpěvačce téměř až do krku, ale zdařile simulují její přítomnost ve vašem pokoji. Zesilovač sám o sobě zaslouží pozornost, s modulem RoomPerfect nabídne však zcela nové zážitky, přitom za bezkonkurenční cenu.

Testovací řetězec
Zapojeny byly a k srovnání sloužily: řídící zesilovač T+A 2000 AC, monobloky Musical Fidelity XA 200, přehrávač Teac VRDS 25, Vincent S 1.1 a Lyngdorf CD 1, výjimečný volitelným upsaplingem (48, 88,2, 96 a 192 kHz/24 bit na digitálním výstupu), magnetofon Teac X-2000R, digitální rekordér Marantz PMD671, reprosoustavy Shan Polla, síťové + reproduktorové kabely (bi-wiring) Vincent, digitální kabel mezi přehrávačem a zesilovačem švýcarský Orpheus

Testovací nahrávky:
The Bill Holman Band: Brilliant Corners (JVC XRCD) M.Miller: Tales (Dreyfus Jazz), T.Williams Trio: Young At Heart (Columbia) C.Wilson: Traveling Miles (Blue Note), Best Of One Point Recording (Denon) The O-Zone Percussion Group: La Bamba a Whiplash (Klavier 1996 a 2001), Ben Harper+The Blind Boys of Alabama: There Will Be a Light (EMI), Vivaldi/Concerto Italiano: Gloria+Magnificat (Opus 111), V.Horowitz: The Complete Masterworks Recordings (Sony), Bee Gees: This Is Where I Came In (Polydor), W.Trout: LivinEvery Day (RUF), The Persuasions: Sing The Beatles (Chesky), Blues Company: From daybreak to heartbreak (Inak), R.Pidgeon: Retrospective (Chesky), Ch.Haden+P.Metheney: Beyond Missouri Sky (Warner Brothers), Lapšanský-Z.Fibich: Nálady Vol.6 (Supraphon), E.Kissin: F.Chopin: 4 Ballades (BMG), Les Arts Florissants-Monteverdi: Selva morale (Harmonia Mundi), Morcheba: Fragments Of Freedom (Warner Brothers), A.Brendel+Scottish Chamber Orch.: Mozart Piano Conc. K271+K503 (Philips), D.Krall: The Girl In The Other Room (Verve), S.Horn: Here´s To Life (Verve), J. Loussier Trio plays Debussy (Telarc), King Sunny Adé: Odú (Atlantic), Rokia Traore: Vanita (Label Bleu) a mnoho dalších

Technické údaje zesilovače TDA 2200 ADC RP
Vstupy: 3 analogové nesymetrické RCA a 1 symetrický XLR
5 digitálních (3 koaxiální, 1 AES/EBU, 1 optický)
Výkon: 2 x 200W /8 Ohmech, 2 x 375 W na 4 Ohmech
Frekvenční rozsah: 20 Hz-20 kHz(+/- 0,2 dB), 0,3 Hz-33 kHz(-3 dB)
Zkreslení THD: 0,008 % (při 100W/8 Ohmech)
Odstup signálu/šum: 107 dB/A při 200 W/8 Ohmech) přeslech mezi kanály 90 dB /1 kHz/200 W/8 Ohmech
Rozměry: 450 x 101 x 455 mm
Hmotnost: 18 kg

Autor textu: Stanislav Malý, golias.cz (květen 2007)

Přidat komentář

Plain text

  • Nejsou povoleny HTML značky.
  • Webové a e-mailové adresy jsou automaticky převedeny na odkazy.
  • Řádky a odstavce se zalomí automaticky.